Jdi na obsah Jdi na menu
 

Judikatura

Příspěvky

Funkce mzdového výměru a absence stanovení mzdy

21 Cdo 4002/2013 (připravil Jan Procházka) 

V případě, že mzda zaměstnance nebyla stanovena v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě a ani ve vnitřním předpisu nebo mzdovém výměru, má zaměstnanec právo na doplatek ke mzdě podle ustanovení § 112 odst.3 zák. práce, kdyby zaměstnavatelem určená mzda nedosáhla nejnižší úroveň zaručené mzdy ve smyslu ustanovení § 112 odst.2 zák. práce a nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (ve znění pozdějších předpisů).

 

Nemožnost postoupení pracovněprávní pohledávky (ani fiduciární cesí)

21 Cdo 389/2014 (připravil Jan Procházka) 

Při fiduciárním postoupení pohledávky se pohledávka - na rozdíl od cese - převádí do majetku postupníka "jen formálně", neboť není jejím smyslem (účelem), aby se postupník stal "novým hmotněprávním" věřitelem dlužníka, ale aby "postoupenou pohledávku" vymohl vlastním jménem ve prospěch postupitele a aby to, co vymohl, předal (po srážce sjednané odměny) postupiteli.

 

Okamžité zrušení nemusí obsahovat údaj, kdy se zaměstnavatel o důvodu pro okamžité zrušení dověděl

21 Cdo 2521/2013 (připravil Jan Procházka) 

K dosažení účelu sledovaného ustanovením § 60 zák. práce není vždy potřebné, aby okamžité zrušení pracovního poměru obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dověděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl, anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, neboť i bez těchto údajů může být nepochybné, proč byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr.

 

Vymezení bližších kritérií pro přiznán náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru

21 Cdo 3286/2013 (připravil Jan Procházka) 

Požádal-li zaměstnavatel o snížení, popřípadě o nepřiznání náhrady mzdy podle ustanovení § 61 odst. 2 zák. práce, je podle ustálené judikatury soudů především podstatné, zda zaměstnanec byl po neplatném rozvázání pracovního poměru zaměstnán u jiného zaměstnavatele, popřípadě zda se do práce u jiného zaměstnavatele nezapojil z vážného důvodu.

 

Vymezení vážných provozních důvodů podle § 241 odst. 2 zákoníku práce

21 Cdo 1821/2013 (připravil Jan Procházka) 

Při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody ve smyslu ustanovení § 241 odst. 2 zák. práce, je rozhodný stav provozu zaměstnavatele, jaký tu je v době, v níž dochází k posuzování opodstatněnosti žádosti (zrušení povolení) o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Z tohoto stavu je třeba při posuzování vážnosti provozních důvodů vycházet jak při zkoumání povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, tak i při posuzování množství (počtu) zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možnosti (úrovně) jejich odměňování za vykonanou práci.

 

Kvalifikační dohoda o rozsah zohledněných nákladů

21 Cdo 97/2013 (připravil Jan Procházka) 

Předmětem následně uzavřené kvalifikační dohody se stávají jen ty druhy nákladů, o kterých si to účastníci dojednali, a je posuzován soulad se zákonem v případě předpokladů rozhodných pro uzavření dohody jako takové, a nikoli správnost dřívější kalkulace vztahující se k širšímu okruhu možných druhů nákladů, o kterých potom ani dohoda uzavřena nebyla. Z té příčiny mohou mít z hlediska posuzované problematiky význam jen předpokládané částky vztahující se k těm druhům nákladů, které se následně staly předmětem kvalifikační dohody. Nelze přisvědčit ani názoru dovolatelky, která dovozuje, že, vynakládal-li zaměstnavatel náklady na prohlubování kvalifikace zaměstnance již před uzavřením kvalifikační dohody, „je nutné i tyto náklady zahrnout do úvah o předpokládaných nákladech na prohlubování kvalifikace a zohlednit při hodnocení podmínek pro uzavření dané kvalifikační dohody“. Tento názor totiž nepřihlíží náležitě k tomu, že platnost právních úkonů je třeba posuzovat v okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn, takže již dříve vynaložené náklady jako předpokládané uvažovat nelze.

 

Co je „stálé pracoviště“ dle § 87 písm. a) o.s.ř.

21 Cdo 3027/2013 (připravil Jan Procházka) 

Místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být podle pracovní smlouvy vykonávána práce, vyjadřují jen prostory (místa), v nichž je zaměstnavatel oprávněn přidělovat svému zaměstnanci práci a v nichž je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci, zatímco "stálým pracovištěm" je ve smyslu ustanovení § 87 odst.1 písm.a) o.s.ř. jen takový určitý prostor (místo), v němž žalovaný (jako zaměstnanec) skutečně (na základě přidělení zaměstnavatele a podle jeho pokynů) soustavně pracuje; nemůže být proto například stálým pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, jestliže z povahy vykonávané práce vyplývá, že žalovaný (jako zaměstnanec) pravidelně vykonává práci na jiných (dalších) místech. Pravidelné pracoviště má význam - jak vyplývá z ustanovení § 34a zákoníku práce - pro účely cestovních náhrad, a z vymezení pravidelného pracoviště proto nelze činit žádné závěry o tom, kde má žalovaný své "stálé pracoviště".

 

Povinnost vrátit odstupné při nižším výdělku

21 Cdo 2071/2013 (připravil Jan Procházka) 

Pro povinnost vrátit poskytnuté odstupné podle ustanovení § 68 odst. 1 zák. práce na druhé straně není významné, jak vysokou mzdu (plat, odměnu) zaměstnanec pobíral u dosavadního zaměstnavatele v původním (skončeném) pracovním poměru.

 

Výpověď pro nadbytečnost při existenci místa se stejným druhem práce

21 Cdo 2385/2013 (připravil Jan Procházka) 

Je možné, že zaměstnavatel má v době přijetí organizačních změn volná jiná pracovní místa, a to i taková, na nichž by mohl nadbytečný zaměstnanec dále konat práci pro zaměstnavatele vzhledem k druhu práce a místu výkonu práce, sjednaným v pracovní smlouvě. Povinnost nabídnout zaměstnanci před podáním výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 zák. práce jinou pro něho vhodnou práci, kterou má k dispozici, není předpokladem pro podání výpovědi z pracovního poměru ani podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, ani z jiného zákonem stanoveného důvodu.

 

Exekuce z cestovních náhrad

21 Cdo 3774/2013 (připravil Jan Procházka) 

Z příjmů (pohledávek), jež mají vztah k výkonu práce nebo které nahrazují mzdu jako odměnu za práci anebo jsou poskytovány vedle ní, lze výkonem rozhodnutí (exekucí) postihnout právě a jen ty příjmy (pohledávky), které jsou uvedeny v taxativním výčtu, jenž stanoví ustanovení § 299 odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že exekuci pro peněžité plnění nelze nařídit a provést přikázáním pohledávky, kterou má zaměstnanec vůči zaměstnavateli z titulu cestovních náhrad, na niž zaměstnanci vznikl nárok podle příslušných ustanovení zákoníku práce, způsobem uvedeným v § 312 a násl. o. s. ř. [§ 59 odst. 1 písm. b) exekučního řádu], i když tato pohledávka není výslovně z výkonu rozhodnutí (exekuce) vyloučena (§ 317 až § 319 o. s. ř.).

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5

následující »



 

 

 
TOPlist