22. 1. 2020 - připravila Nataša Randlová

Ústavní soud ČR se ve svém usnesení III.ÚS 968/17 ze dne 17. 7. 2019 vyjádřil k problematice skončení pracovního poměru zaměstnance z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce. Poněkud překvapivě se v této věci ztotožnil se soudy nižších instancí a jejich extenzivním výkladem „dobrých mravů“ a zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

20. 1. 2020 - připravil Tomáš Procházka

Anglický pracovněprávní tribunál rozhodl, že anglické právo zakazuje diskriminaci veganů. Toto rozhodnutí ale může mít dopad i na Českou republiku.

15. 1. 2020 - 21 Cdo 1631/2018 (připravil Tomáš Jelínek) 

Zaměstnavatel doručil zaměstnanci výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností, které spatřoval v tom, že zaměstnanec neodevzdal v dohodnuté době služební automobil, k čemuž se zaměstnanec sám zavázal v dohodě, kterou předtím se zaměstnavatelem uzavřeli a na základě které došlo i k rozvázání pracovního poměru z důvodu rušení pracovního místa. Automobil zaměstnanec odevzdal až po následné výzvě. Nejvyšší soud dovodil, že se zaměstnanec svým jednáním, které spočívalo v neoprávněném zadržení majetku zaměstnavatele nemalé hodnoty, dopustil přímého útoku na majetek zaměstnavatele a zneužil tak přitom svého postavení jako zaměstnance. Tedy výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností byla dána oprávněně.

8. 1. 2020 - připravila Tereza Landwehrmann

Na počátku legislativního procesu je novela zákoníku práce, která obsahuje mj. i úpravu (v českém pracovním právu) zcela nového institutu – sdíleného pracovního místa. Podobný institut funguje v současné době již třeba na Slovensku a jedná se o jednu z forem flexibilního zaměstnávání pro zaměstnance pracujících na částečný úvazek. Tereza Landwehrmann se věnuje tomuto bodu novely zákoníku práce, která je v současnosti projednávána na vládě.

2. 1. 2020 - Připravila Anna Diblíková 

Zákon ukládá zaměstnavateli poskytovat zaměstnancům v režimu konta pracovní doby za odvedenou práci během vyrovnávacího období pouze tzv. stálou mzdu. Ostatní závazky, např. za odvedenou práci přesčas, zaměstnavatel kompenzuje až po uzavření daného vyrovnávacího období. Poskytnutí zálohy na mzdu, zde konkrétně za práci přesčas v režimu konta pracovní doby, tak představuje ze strany zaměstnavatele dobrovolné plnění. Přestože má zaměstnavatel relativně volnou ruku v nastavení pravidel, základní pravidlo, kterému zaměstnavatel nicméně podléhá vždy, je zásada rovného zacházení se zaměstnanci.

16. 12. 2019 - 21 Cdo 641/2018 (připravil Michal Vrajík) 

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 641/2018 ze dne 27. 8. 2019 vyjádřil k otázce povahy oznámení odborové organizace, že u zaměstnavatele působí, a k náležitostem takového oznámení.

5. 12. 2019 - Připravil Michal Hanuš 

Od 1. ledna 2020 se zavádí tzv. eNeschopenky. Lékaři budou povinni vystavovat potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance jak pro zaměstnavatele, tak i pro správu sociálního zabezpečení pouze elektronicky; cílem má být urychlení nahlášení dočasné pracovní neschopnosti. Dále bude uložena povinnost zaměstnavatelům zasílat podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny OSSZ v elektronické podobě.

20. 11. 2019 - Připravil Matěj Daněk

Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši  cca 7 tis. Kč, kterou neuhradil, zaměstnavatel ji tedy započetl na mzdu zaměstnance (s dodržením nezabavitelné částky mzdy). Zaměstnanec následně okamžitě zrušil pracovní poměr z důvodu nevyplacení části mzdy.

11. 11. 2019 - 21 Cdo 492/2019 (připravila Veronika Odrobinová) 

V rozsudku NS ČR sp. zn. 21 Cdo 492/2019 se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce, zda může být zboží umístěné v samoobslužné prodejně jako hodnota svěřená k vyúčtování předmětem dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování. Nejvyšší soud uzavírá, že zaměstnanec neztrácí možnost osobní dispozice se zbožím jen z toho důvodu, že je „vyskládáno v regálech samoobslužné prodejny, kde je volně přístupné zákazníkům“.

21 Cdo 4002/2013 (připravil Jan Procházka) 

V případě, že mzda zaměstnance nebyla stanovena v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě a ani ve vnitřním předpisu nebo mzdovém výměru, má zaměstnanec právo na doplatek ke mzdě podle ustanovení § 112 odst.3 zák. práce, kdyby zaměstnavatelem určená mzda nedosáhla nejnižší úroveň zaručené mzdy ve smyslu ustanovení § 112 odst.2 zák. práce a nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (ve znění pozdějších předpisů).