26.06.2020 - připravil Ondřej Chlada

Jedním z nejzásadnějších zásahů do práv a svobod, které souvisí se šířením pandemie koronaviru, je bezesporu omezení svobody pohybu a pobytu. Počínaje 15.6.2020 jsme se však – alespoň co se Evropské unie (Schengenského prostoru) týče – opět posunuli o něco blíž režimu, který u nás fungoval před vypuknutím pandemie.

19.06.2020 - 21 Cdo 3541/2019 (připravila Anna Diblíková)

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2019 potvrdilo, že je možné dát zaměstnanci současně výpověď pro porušení pracovních povinností a okamžité zrušení pracovního poměru, a to i při totožném vymezení tvrzeného porušení pracovních povinností. Rozhodnutí dále zdůrazňuje, že pokud zaměstnanec svým jednáním zneužije důvěru zaměstnavatele, není výše případné škody relevantní, a po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával.

16.06.2020 -  21 Cdo 3212/2019 (připravil Tomáš Procházka)

V době pandemie Covid-19 a diskusí o tom, zda přijde či nepřijde na podzim „druhá vlna“, je pro zaměstnavatele poučné sledovat názory Nejvyššího soudu v otázce povinností zaměstnance během dočasné pracovní neschopnosti, které předestřel v rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 3212/2019.

12.06.2020 - připravil Michal Vrajík

Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 3678/18 ze dne 10. 3. 2020 potvrdil, že výpověď daná zaměstnanci v ochranné době je sice neplatná pro porušení zákazu výpovědi, ale i této neplatnosti se zaměstnanec musí včas dovolat u soudu.

08.06.2020 - připravila Tereza Landwehrmann

Poslanecká sněmovna dne 29. května 2020 ve třetím čtení schválila další tzv. velkou novelu zákoníku práce. Ačkoli se nelze zcela ztotožnit s prezentací této novely ze strany MPSV v tom smyslu, že jde „o výraznou pomoc zaměstnavatelům i rodinám“, novela zákoníku práce bezpochyby přináší několik novinek, které pracovněprávní praxi přinesou určitou úlevu.

12. 05. 2020 - připravila Klára Valentová

V současné výjimečné době řada zaměstnavatelů řeší různé možnosti snížení fixních nákladů, neboť kompenzační programy schválené vládou nejsou pro zaměstnavatele samozřejmě zcela dostačující. Jednou z možných forem větších úspor je snížení mzdových nákladů, a to buď na základě změny celého systému odměňování nebo přistoupením k paušálnímu snižování mezd, případně jednotlivých mzdových složek.

05. 05. 2020 - připravil Michal Peškar

V souvislosti s mimořádnými opatřeními spočívajícími v uzavření škol a jiných zařízení, která byla přijata za účelem boje s COVID-19, došlo k dočasné úpravě pravidel pro poskytování ošetřovného, a to zákonem č. 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

30. 4. 2020 - 21Cdo 2124/2018 (připravila Helena Hangler)

V nedávné době Nejvyšší soud ČR vydal zajímavé rozhodnutí týkající se pracovního poměru jednatele a pracovního úrazu. Na úvod nutno podotknout, že toto rozhodnutí ani příspěvek se netýká dlouhodobého problému se souběhem funkcí, tedy (ne)možností vykonávat funkci jednatele v pracovním poměru, ale naopak reflektuje situaci, kdy jednatel vykonává pro společnost práci nesouběžnou, tedy činnost spadající mimo výkon funkce statutárního orgánu.

28. 4. 2020 - připravila Markéta Cibulková

Výpovědi z pracovního poměru jsou vždy velké téma. Pokud totiž je výpověď shledána soudem jako neplatná, má zaměstnanec – jak se všeobecně ví – nárok na náhradu mzdy, která mu ušla z toho důvodu, že zaměstnavatel mu po dobu sporu nepřiděloval práci, i když o to zaměstnanec stál a požádal ho o to. Navíc je postaveno najisto, že zaměstnancův pracovní poměr nadále trvá.

23. 4. 2020 - připravil Petr Veselý

Výbor Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP vydal dne 25. 3. 2020 stanovisko, kterým potvrdil, že COVID-19 může být nemocí z povolání a stanovil podmínky uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání. Dne 30. 3. 2020 se pak s výše uvedeným stanoviskem ztotožnilo i Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jaké jsou základní podmínky pro to, aby byl COVID-19 uznán jako nemoc z povolání?