Jdi na obsah Jdi na menu
 

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec pozbude zdravotní způsobilost pouze k jednomu z více sjednaných druhů práce?

9. 3. 2020 - 21 Cdo 670/2019 (připravila Ivana Zbořilová)

K rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 5.9.2019, sp. zn. 21 Cdo 670/2019

Ve sporu, který (opakovaně) nejprve projednával Okresní soud v Klatovech, následně Krajský soud v Plzni a posléze Nejvyšší soud České republiky, byl řešen případ, kdy zaměstnanec, v souzené věci žalobce, na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z příčiny obecného onemocnění k pracovnímu zařazení řidič, údržbář.

Z toho důvodu mu jeho zaměstnavatel dal výpověď dle ust. § 52 písm. e) ZP, a to z důvodu, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z tzv. obecných příčin, tedy z důvodu, které nemají souvislost s pracovním poměrem.

Zatímco Okresní soud v Klatovech i Krajský soud v Plzni žalobu zamítly, Nejvyšší soud České republiky dovodil, že „lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vskutku vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, a že tedy lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, poskytují v příslušném řízení zaměstnanci, zaměstnavateli a soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné dobrozdání o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 občanského soudního řádu“. Nejvyšší soud též stanovil, že existují–li pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, typicky při napadaní posudku některou ze stran, mělo by být prokázáno dalšími důkazy, zejména znaleckými posudky, že/zda žalobce skutečně pozbyl pro obecné onemocnění dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Na základě této své úvahy proto obě předchozí rozhodnutí soudů zrušil a věc jim vrátil k dalšímu řízení.

Okresní soud v Klatovech nechal následně vypracovat hygienický posudek vyhotovený znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví epidemiologie, hygiena, pracovní úrazy a nemoci z povolání, ze kterého bylo možné dovodit, že pracovní činnost žalobce nebyla omezena v oblasti řízení vozidla (bez nakládání s těžkými břemeny), v ostatních oblastech již pak omezena byla, přičemž však nelze jednoznačně určit, zda tomu tak bylo v souvislosti s výkonem práce. Na základě takto doplněného dokazování žalobu opětovně zamítl. Krajský soud v Plzni rozsudek Okresního soudu v Klatovech potvrdil.

Žalobce však ve věci opětovně podal dovolání, se kterým uspěl. Nejvyšší soud připustil dovolání žalobce, neboť dovodil, že napadený rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Stěžejní otázka posuzovaná Nejvyšším soudem tedy byla, zda zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance pro výkon sjednané práce podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, jestliže zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost jen ve vztahu k některému z více sjednaných druhů práce.

Nejvyšší soud pak dovodil, že „zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon sjednané práce podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, jestliže zaměstnanec zdravotní způsobilost dlouhodobě pozbyl jen ve vztahu k jednomu z více sjednaných druhů práce.

Nejvyšší soud současně specifikoval, že jde-li o posouzení dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce, pak znalcem, který by měl být soudem určen, je znalec z oboru, příslušného odvětví a náležité specializace, do něhož spadá posuzování zdravotní způsobilosti k práci, v daném případě znalec z oboru zdravotnictví, odvětví zdravotnická odvětví různá a specializace posudkové lékařství.

Nejvyšší soud následně opětovně zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni i Okresního soudu v Klatovech a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Závěr

Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem v pracovní smlouvě sjedná více druhů práce, musí mít na paměti, že pozbude-li zaměstnanec dlouhodobě zdravotní způsobilost pro jeden ze sjednaných druhů práce, nemůže dát zaměstnanci výpověď dle ust. § 52 písm. e) ZP, neboť zaměstnanec i nadále zůstává způsobilým k výkonu alespoň jednoho druhu práce. Není rozhodné, že sjednaný druh práce, pro který zaměstnanec zůstal zdravotně způsobilý, je pro zaměstnavatele zcela okrajový, či že danou práci zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci po stanovenou týdenní pracovní dobu. Řešením v takovém případě se pak jeví toliko výpověď pro nadbytečnost zaměstnance dle ust. § 52 písm. c) ZP.

Současně je pak nutné upozornit, že v případě soudního řízení musí být náležitě přezkoumán zdravotní stav zaměstnance, a že pro dané přezkoumání zdravotního stavu musí být  ustanoven znalec, který je příslušný vyhotovit znalecký posudek v dané oblasti (zpravidla to bude znalec se specializací posudkové lékařství).

Celé soudní rozhodnutí je dostupné pod tímto odkazem.

 
 

 

 
TOPlist