Jdi na obsah Jdi na menu
 

K oznámení odborů, že u působí zaměstnavatele

16. 12. 2019 - 21 Cdo 641/2018 (připravil Michal Vrajík) 

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 641/2018 ze dne 27. 8. 2019 vyjádřil k otázce povahy oznámení odborové organizace, že u zaměstnavatele působí, a k náležitostem takového oznámení.

Nejvyšší soud konkrétně dovodil, že: „oznámení odborové organizace podle ustanovení § 286 odst. 4 zák. práce je pracovněprávním úkonem (…), na který dopadají důvody neplatnosti. Obsahovými náležitostmi tohoto oznámení jsou jednak sdělení (údaje o tom), že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat (včetně údajů o orgánu odborové organizace, který je podle stanov oprávněn jednat se zaměstnavatelem) a že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, jednak doložení sdělovaných údajů. Oznámení, které tyto náležitosti nesplňuje, odporuje zákonu a je neplatným právním úkonem (…), na jehož základě oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele nevznikají.“ Nejvyšší soud tento názor přijal ještě za doby účinnosti starého občanského zákoníku, avšak tento názor obstojí i podle současné právní úpravy.

K požadavku na doložení sdělovaných údajů Nejvyšší soud uvedl, že stanovy mohou být zpravidla přiloženy k samotnému oznámení nebo je možné informovat zaměstnavatele o tom, kde jsou veřejně přístupné na internetu. Dle Nejvyššího soudu nelze rezignovat ani na požadavek prokázání skutečnosti, že alespoň 3 členové odborové organizace jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru a to přesto, že zaměstnavatel nesmí dle § 316 odst. 4 písm. e) zák. práce vyžadovat od zaměstnance informace o jeho členství v odborové organizaci. Dle Nejvyššího soudu mohou odborové organizace v praxi tento požadavek naplnit tím, že minimálně 3 členové (nejčastěji funkcionáři) se otevřeně ke svému členství přihlásí nebo lze uvažovat i doložení této skutečnosti prostřednictvím notářského zápisu o osvědčení jiných skutkových dějů dle § 79 notářského řádu.

Rozhodnutí je dnes relevantní i ve vztahu k tzv. virtuálním odborům, které zpravidla fungují a komunikují výlučně on-line a pouze tvrdí, že zastupují minimálně 3 zaměstnance v pracovním poměru u zaměstnavatele, aniž by toto jakkoli prokázali a zpravidla odmítají osobní jednání se zaměstnavatelem. Na základě výše uvedených závěrů Nejvyššího soudu může totiž zaměstnavatel tyto odbory vyzvat, aby ke svému oznámení řádně doložily, že splňují zákonem předepsané podmínky pro činnost odborové organizace. V případě, že odbory požadované skutečnosti nedoloží, pak zaměstnavatel jejich oznámení může považovat za neplatné a jejich existenci i nadále ignorovat.

 
 

 

 
TOPlist