Jdi na obsah Jdi na menu
 

Lex Covid

06. 04. 2020 - připravil Ladislav Smejkal

K legislativnímu návhru zakotvujícího možnost žádat o prominutí (navrácení) lhůt v soudních řízeních

V souvislosti s mimořádnými opatřeními přijímanými z důvodu ohrožení zdraví onemocněním COVID-19 představila vláda ČR návrh tzv. "Lex Covid Justice". Navržené znění zákona může být ještě v rámci legislativního procesu upravováno, nicméně v případě urychleného svolání schůze poslanecké sněmovny a následného projednání zákona v režimu stavu legislativní nouze je možné očekávat, že předpis nabyde účinnosti již v druhém týdnu měsíce dubna 2020. Uvedený předpis obsahuje ustanovení umožňující prominutí soudních lhůt, výrazně upravuje insolvenční řízení a rovněž se věnuje fungování právnických osob. Dále se zaměříme výhradně na navrhované úpravy týkající se možnosti prominutí lhůt v soudních řízeních, tedy i v soudních řízeních, kde žalují zaměstnanci zaměstnavatele či naopak.

Navrhovaný zákon zakotvuje možnost prominutí zmeškání lhůt v občanském soudním řízení, ve správním soudnictví, v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení, insolvenčním řízení a v řízení dle zákona o Ústavním soudu, navrácení lhůt v trestním řízení a rovněž možnost prominutí zmeškání lhůt v některých souvisejících typech řízení. To vždy i v případech, že to příslušné procesní předpisy neumožňovaly či výslovně zapovídaly.

Předně považujeme za nutné upozornit, že navrhovaná právní úprava ohledně jednotlivých druhů řízení se vzhledem k rozdílným potřebám a terminologii procesních předpisů výrazně liší. Při aplikaci navrhovaného zákona proto bude nutné pečlivě posuzovat nuance každého ustanovení.

Všechna ustanovení jsou obecně podmíněna tím, že ke zmeškání úkonu došlo z důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které znemožnilo nebo podstatně ztížilo úkon učinit. Nejedná se tedy o generální prominutí lhůt a prokázání splnění podmínky bude na žadateli. Je možné si představit prominutí lhůty v případě účastníka v karanténě, který nemohl včas učinit příslušný procesní úkon. Obtížněji se ale bude argumentovat právnickým osobám či advokátům disponujícím datovou schránkou. Přípustnost prominutí (navrácení) lhůt v takových případech zřejmě ukáže až praxe.

O prominutí (navrácení) lhůty má zpravidla rozhodnout soud (případně orgán) příslušný k projednání daného úkonu. Proti rozhodnutí přitom není přípustné odvolání, což v případě civilního a správního soudnictví vyplývá z procesních předpisů, zatímco v případě výkonu rozhodnutí a insolvenčního řízení toto pravidlo zakotvuje přímo navrhovaný zákon.

Lhůty pro podání žádosti (návrhu) se odvozují vždy od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, které úkonu bránilo, případně od zrušení nouzového stavu (dle toho, co nastane později). Příslušné lhůty se v případě jednotlivých procesních předpisů liší (15 dnů v civilním řízení a v řízení před Ústavním soudem, dva týdny ve správním soudnictví, 7 dní v exekučním a insolvenčním řízení a 3 dny v trestním řízení). S žádostí je vždy nutné spojit i zmeškaný úkon.

Navrhovaný zákon pak obsahuje celou řadu výjimek jako například nemožnost prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o příklepu, přešlo-li již na vydražitele vlastnické právo k závodu nebo nemovité věci nebo nemožnost prominutí zmeškání lhůty v insolvenčních řízeních, pokud bylo v příslušné věci již rozhodnuto. Zvláštní úprava se pak vztahuje k případnému prominutí zmeškání lhůty ke splnění povinností v exekučním řízení.

Je zřejmé, a vláda ČR se tím ani netají, že zákon má řešit výjimečné případy. V uvedených úzce definovaných případech zákon dává soudům nástroj, jak přihlédnout k současné situaci a zohlednit ji při promíjení lhůt i tehdy, kdy by to procesní předpisy neumožňovaly. V ostatních případech bezprostředně nesouvisejících s epidemií ale nelze doporučit se na příslušná ustanovení spoléhat vzhledem k poměrně přísnému stanovení podmínek pro prominutí (navrácení) lhůt a nemožnosti přezkumu negativního rozhodnutí soudu.

 
 

 

 
TOPlist