Jdi na obsah Jdi na menu
 

Neplatná výpověď – povinnost nejen k náhradě mzdy, ale i škody

28. 4. 2020 - připravila Markéta Cibulková

Výpovědi z pracovního poměru jsou vždy velké téma. Pokud totiž je výpověď shledána soudem jako neplatná, má zaměstnanec – jak se všeobecně ví – nárok na náhradu mzdy, která mu ušla z toho důvodu, že zaměstnavatel mu po dobu sporu nepřiděloval práci, i když o to zaměstnanec stál a požádal ho o to. Navíc je postaveno najisto, že zaměstnancův pracovní poměr nadále trvá.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 14.11.2019, sp. zn. 21 Cdo 2233/2019 toto znovu připomněl všem zaměstnavatelům. Navíc v rozsudku dodal, že zaměstnanec má vedle nároku na náhradu mzdy ještě nárok na případnou náhradu škody dle § 265 odst. 2 zákoníku práce, kterou mu zaměstnavatel způsobil tím, že mu v rozporu s pracovní smlouvou a zákonem nepřiděloval práci podle pracovní smlouvy (obdobně např. i rozsudky sp. zn. 21 Cdo 2343/2003, sp. zn. 21 Cdo 1000/2009). V praxi tak můžou zaměstnanci žádat i o náhradu např. za stravenky případně jiné benefity, které jsou ostatním srovnatelným zaměstnancům zaměstnavatelem přidělovány nebo žádat o jinou majetkovou újmu, kterou nekryje náhrada mzdy.

Nejvyšší soud dále upozornil i na to, že náhrada mzdy bude náležet jen takovému zaměstnanci, který je nejen ochoten konat práci (a zaměstnavateli to oznámí), ale který je i reálně schopen tuto práci dle pracovní smlouvy dělat s ohledem např. na svoji zdravotní způsobilost nebo splněné předpoklady k výkonu práce. Pokud je zaměstnanec práce neschopný, např. pro nemoc nebo nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy (v této konkrétní kauze šlo i o to, že zaměstnanec, který pracoval jako strážník - hlídkař nesplňoval za dobu, za jakou požadoval náhradu mzdy vzdělání, které vyžadoval novelizovaný zákon o Policii České republiky), nevzniká mu nárok na náhradu mzdy podle ustanovení § 69 odst. 1 zák. práce.

 
 

 

 
TOPlist