Jdi na obsah Jdi na menu
 

Zaměstnavatel nesmí jednostranně započítat nárok na náhradu škody ani proti odstupnému

V pracovněprávních vztazích je započtení obecně přípustné, a to i pokud jde o jednostranné započtení pohledávek zaměstnavatele vůči pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a na náhradu mzdy nebo platu (§ 144a zákoníku práce). Započtení se i v pracovněprávních vztazích řídí subsidiárně občanským zákoníkem. Dále pak platí, že započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a na náhradu mzdy nebo platu je možné provést jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

Pokud by však zaměstnavatel chtěl započítat proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, jejich náhrady či odměnu z dohody svou pohledávku na náhradu škody vůči zaměstnanci, pak toto smí jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nikoli jednostranně. Tento závěr vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 238/2019 ze dne 21. května 2019.

Na konci loňského roku pak Nejvyšší soud výše uvedený závěr o nemožnosti jednostranného započtení nároku zaměstnavatele na náhradu škody potvrdil ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3557/2019 z 11. prosince 2019 i ve vztahu k odstupnému. Odstupné se totiž považuje podle § 145 odst. 2 písm. d) zákoníku práce za tzv. „jiný příjem“, na který se rovněž vztahuje ustanovení § 147 odst. 3 umožňující započtení na náhradu škody jen na základě dohody se zaměstnancem. Zaměstnavatel tak nesmí jednostranně započítat svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na i) mzdu, ii) plat, iii) jejich náhrady, iv) odměnu z dohody, v) odměnu za pracovní pohotovost, vi) odstupné ani jiná obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání, vii) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, ani proti pohledávce zaměstnance na viii) odměnu poskytnutou podle § 224 odst. 2 zákoníku práce (jde např. o odměnu za životní nebo pracovní jubileum či za poskytnutí pomoci při požáru či jiných mimořádných událostech). Ve všech těchto případech může zaměstnavatel započítat svůj nárok na náhradu škody výlučně na základě dohody se zaměstnancem.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3557/2019 je dostupné zde.

 
 

 

 
TOPlist