Jdi na obsah Jdi na menu
 

Aktuality z praxe

Příspěvky

Kdy a jak může zaměstnavatel zaměstnanci snížit mzdu?

12. 05. 2020 - připravila Klára Valentová

V současné výjimečné době řada zaměstnavatelů řeší různé možnosti snížení fixních nákladů, neboť kompenzační programy schválené vládou nejsou pro zaměstnavatele samozřejmě zcela dostačující. Jednou z možných forem větších úspor je snížení mzdových nákladů, a to buď na základě změny celého systému odměňování nebo přistoupením k paušálnímu snižování mezd, případně jednotlivých mzdových složek.

 

COVID-19 a ošetřovné

05. 05. 2020 - připravil Michal Peškar

V souvislosti s mimořádnými opatřeními spočívajícími v uzavření škol a jiných zařízení, která byla přijata za účelem boje s COVID-19, došlo k dočasné úpravě pravidel pro poskytování ošetřovného, a to zákonem č. 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

 

Neplatná pracovní smlouva, faktický pracovní poměr a pracovní úraz

30. 4. 2020 - 21Cdo 2124/2018 (připravila Helena Hangler)

V nedávné době Nejvyšší soud ČR vydal zajímavé rozhodnutí týkající se pracovního poměru jednatele a pracovního úrazu. Na úvod nutno podotknout, že toto rozhodnutí ani příspěvek se netýká dlouhodobého problému se souběhem funkcí, tedy (ne)možností vykonávat funkci jednatele v pracovním poměru, ale naopak reflektuje situaci, kdy jednatel vykonává pro společnost práci nesouběžnou, tedy činnost spadající mimo výkon funkce statutárního orgánu.

 

Neplatná výpověď – povinnost nejen k náhradě mzdy, ale i škody

28. 4. 2020 - připravila Markéta Cibulková

Výpovědi z pracovního poměru jsou vždy velké téma. Pokud totiž je výpověď shledána soudem jako neplatná, má zaměstnanec – jak se všeobecně ví – nárok na náhradu mzdy, která mu ušla z toho důvodu, že zaměstnavatel mu po dobu sporu nepřiděloval práci, i když o to zaměstnanec stál a požádal ho o to. Navíc je postaveno najisto, že zaměstnancův pracovní poměr nadále trvá.

 

COVID-19 jako nemoc z povolání

23. 4. 2020 - připravil Petr Veselý

Výbor Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP vydal dne 25. 3. 2020 stanovisko, kterým potvrdil, že COVID-19 může být nemocí z povolání a stanovil podmínky uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání. Dne 30. 3. 2020 se pak s výše uvedeným stanoviskem ztotožnilo i Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jaké jsou základní podmínky pro to, aby byl COVID-19 uznán jako nemoc z povolání?

 

Pracovnělékařské prohlídky v době nouzového stavu

14. 4. 2020 - připravila Eva Procházková

Prakticky vše, co se nyní kolem nás děje, je nějakým způsobem ovlivněno situací vzniklou šířením nemoci COVID-19. Šíření této nemoci a nedostatek ochranných prostředků vedl k tomu, že někteří poskytovatelé pracovnělékařských služeb dočasně omezili své služby, byť už se situace začíná stabilizovat.

 

Lex Covid

06. 04. 2020 - připravil Ladislav Smejkal

K legislativnímu návhru zakotvujícího možnost žádat o prominutí (navrácení) lhůt v soudních řízeních.

V souvislosti s mimořádnými opatřeními přijímanými z důvodu ohrožení zdraví onemocněním COVID-19 představila vláda ČR návrh tzv. "Lex Covid Justice". Navržené znění zákona může být ještě v rámci legislativního procesu upravováno, nicméně v případě urychleného svolání schůze poslanecké sněmovny a následného projednání zákona v režimu stavu legislativní nouze je možné očekávat, že předpis nabyde účinnosti již v druhém týdnu měsíce dubna 2020.

 

Zaměstnavatel nesmí jednostranně započítat nárok na náhradu škody ani proti odstupnému

30. 3. 2020 - 21 Cdo 3557/2019 (připravila Marie Janšová)

V pracovněprávních vztazích je započtení obecně přípustné, a to i pokud jde o jednostranné započtení pohledávek zaměstnavatele vůči pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a na náhradu mzdy nebo platu. Pokud by však zaměstnavatel chtěl započítat proti pohledávce zaměstnance svou pohledávku na náhradu škody vůči zaměstnanci, pak toto smí jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nikoli jednostranně.

 

Doručování zaměstnancům a karanténa

24. 3. 2020 - připravila Veronika Bočanová

V posledních dnech jsme se ocitli v trochu jiné realitě, než na kterou jsme byli dosud zvyklí a připravení. S kritickou situací způsobenou epidemií či pandemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 je spojena také řada právních problémů souvisejících s faktem, že na tento stav některé zákony České republiky ne přesně doléhají a řadu situací bude nutné řešit netradičním výkladem stávajících právních předpisů.

 

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec pozbude zdravotní způsobilost pouze k jednomu z více sjednaných druhů práce?

9. 3. 2020 - 21 Cdo 670/2019 (připravila Ivana Zbořilová)

Ve sporu, který (opakovaně) nejprve projednával Okresní soud v Klatovech, následně Krajský soud v Plzni a posléze Nejvyšší soud České republiky, byl řešen případ, kdy zaměstnanec, v souzené věci žalobce, na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z příčiny obecného onemocnění k pracovnímu zařazení řidič, údržbář. Z toho důvodu mu jeho zaměstnavatel dal výpověď dle ust. § 52 písm. e) ZP, a to z důvodu, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z tzv. obecných příčin, tedy z důvodu, které nemají souvislost s pracovním poměrem.

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7

následující »



 

 

 
TOPlist