Jdi na obsah Jdi na menu
 

Aktuality z praxe

Příspěvky

Ústavní soud (opět) zasahuje

18.6.2021 - připravila Tereza Landwehrmann

V České republice je již takovým koloritem, že Ústavní soud čas od času významně reviduje judikaturu pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu. A zpravidla jde o záslužný počin, neboť některá rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou výrazně za hranou prostoru pro dotváření práva. To se týká, mimo jiné, i judikatury ke konkurenčním doložkám: Nejvyšší soud svými rozhodnutími dlouhodobě přispívá k neživotnosti a praktické nepoužitelnosti tohoto institutu, díky Ústavnímu soudu má však konkurenční doložka naději na jistou resuscitaci. Posledním „elektrošokem“ je v tomto směru (a v tom nejpozitivnějším slova smyslu) nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19

 

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době těhotné zaměstnankyně

14.6.2021 - připravila Veronika Odrobinová

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2410/2020 potvrdil, že i zrušení pracovního poměru ve zkušební době může být diskriminací a takové zrušení bude z tohoto důvodu neplatné.

 

Odpočinky při více pracovních poměrech

8.6.2021 - připravil Michal Peškar

Soudní dvůr Evropské unie se ve svém rozsudku ze dne 17. března 2021 zabýval případem Akademie ekonomických studií v Bukurešti. Při vyúčtování mzdových nákladů zaměstnanců byly zjištěny ze strany ministerstva nesrovnalosti – částky představující tyto mzdové náklady odpovídaly pracovní době, která by překračovala zákonná maxima pracovní doby, přičemž by tak nebyly dodrženy zákonné doby odpočinku. Ačkoliv tedy šlo o spor v oblasti odměňování, která je evropským právem upravena jen minimálně, nakonec se v rámci něho vyřešila otázky týkající se pracovní doby a odpočinků.

 

Nová pravidla pro práci z domova aneb novela home-office je v poslanecké sněmovně

27.05.2021 - připravila Markéta Cibulková

Ač je práce z domova už více než rok velmi využívaným institutem, její ucelená úprava v zákoníku práce chybí. Zákoník práce stanoví jen základní pravidla pro práci mimo pracoviště zaměstnavatele, a to výhradně jen pro zaměstnance, kteří si svoji pracovní dobu rozvrhují sami. Ovšem typický home-office, jak je v praxi nejčastěji využíván, výslovně upraven není.

 

Posouzení pracovní pohotovosti na zavolání z hlediska pracovní doby a doby odpočinku v judikatuře Soudního dvora Evropské Unie

21.05.2021 - připravila Eva Procházková

Pracovní pohotovost byla již v minulosti nejednou řešena v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské Unie a jeho předchůdců. V nedávné době zaujal SD EU rozsudky ve věcech C-344/19 D. J. v. Radiotelevizija Slovenija a C-580/19 RJ v. Stadt Offenbach am Main, v rámci nichž soud řešil posouzení charakteru pracovní pohotovosti na zavolání v případě profesionálních hasičů a techniků vysílače z pohledu definice pracovní doby a doby odpočinku dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.

 

Nejvyšší správní soud k cestovním náhradám spojeným s přijetím zaměstnance do pracovního poměru v soukromém sektoru

05.05.2021 - připravila Veronika Bočanová

Nejvyšší soud v nedávné době rozhodoval kauzy 21 Cdo 1645/2020 a 21 Cdo 2063/2020, ve kterých řešil situaci, kdy je zaměstnanec zdravotně nezpůsobilý a požaduje úhradu náhradu mzdy, kterou však zaměstnavatel uhradit nehodlá. Ve druhém ze zmíněných rozhodnutí se pak zabýval i otázkou, zdali může pracovat zaměstnanec bez platného lékařského posudku.

 

Překážky v práci z důvodu zdravotní nezpůsobilost a hrazení náhrady mzdy

30.04.2021 - 21 Cdo 1645/2020; 21 Cdo 2063/2020 (připravil Petr Veselý)

Nejvyšší soud v nedávné době rozhodoval kauzy 21 Cdo 1645/2020 a 21 Cdo 2063/2020, ve kterých řešil situaci, kdy je zaměstnanec zdravotně nezpůsobilý a požaduje úhradu náhradu mzdy, kterou však zaměstnavatel uhradit nehodlá. Ve druhém ze zmíněných rozhodnutí se pak zabýval i otázkou, zdali může pracovat zaměstnanec bez platného lékařského posudku.

 

Whistleblowing, aneb jaké nové povinnosti vzniknou pro zaměstnavatele?

20.04.2021 - připravila Helena Hangler

V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává v prvním čtení návrh zákona o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowerů. Tento zákon by měl implementovat evropskou směr-nici o whistleblowingu , a měl by tak nabýt účinnosti v implementační lhůtě, tzn. nejpozději do 17. prosince 2021.

 

Promlčení nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění

09.04.2021 - 21 Cdo 2724/2020 (připravila Kateřina Demová)

V recentním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2724/2020 ze dne 16. 12. 2020 se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, kdy začíná běžet promlčecí lhůta u nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem.

 

Pracovněprávní důsledky (odmítnutí) očkování proti Covid-19

01.04.2021 - připravil Dominik Brůha

Podle vládní strategie očkování proti Covid-19 v České republice patří mezi přednostní skupiny očkovaných zdravotničtí pracovníci pracující ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízení sociálních služeb, zaměstnanci základních složek integrovaného záchranného systému (zaměstnanci zdravotnické záchranné služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky), dále příslušníci armády pomáhající v zařízeních pobytových služeb, epidemiologové pohybující se v terénu a zaměstnanci ministerstev vnitra a vězeňské služby pracující s covid pozitivními osobami.

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11

následující »



 

 

 
TOPlist