Jdi na obsah Jdi na menu
 

Aktuality z praxe

Příspěvky

Pro rodiče malých dětí do 8 let 2 měsíce volna navíc?

1.4.2022 - připravila Ivana Zbořilová

Článek nastiňuje návrh MPSV, týkající se 2 měsíců volna navíc pro rodiče dětí do 8 let.

 

Zaměstnanec nemůže být znevýhodněn při odškodnění pracovního úrazu v důsledku použití speciální pracovněprávní úpravy.

27.1.2022 - připravil Tomáš Jelínek

Nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2925/20, ze dne 15. 11. 2021.

Zaměstnanec utrpěl jako spolujezdec ve služebním automobilu na pracovní cestě vážný úraz při dopravní autonehodě, v jehož důsledku došlo ke ztížení jeho společenského uplatnění. Zaměstnanec nejdříve uplatnil nárok na bolestné na základě tvrzené objektivní odpovědnosti zaměstnavatele jakožto provozovatele motorového vozidla, nicméně pojišťovna zaměstnavatele utrpěnou újmu na zdraví zaměstnance vyhodnotila jako pracovní úraz...

 

 

Zvýšení základní sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy

28.12.2021 - připravila Eva Procházková

Dne 5. listopadu 2021 vláda schválila návrh nařízení, kterým se mění nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (nařízení vlády o minimální mzdě), ve znění pozdějších předpisů. Novela nařízení byla vyhlášena pod číslem 405/2021 Sb.

 

Otcovská v roce 2022

20.12.2021 - připravila Tereza Landwehrmann

Na sklonku roku dává smysl zaměřit se na legislativní změny platné od roku následujícího. Těch v pracovněprávní oblasti letos není příliš mnoho – vedle standardního navýšení minimální mzdy jsou pro praxi významnější zejména změny týkající se dávky otcovské poporodní péče, tj. tzv. otcovské.

 

Přezkoumatelnost lékařského posudku v pracovněprávních sporech

04.11.2021 - připravil Petr Veselý

Už poněkud evergreenem jsou nejasnosti o tom, do jaké míry jsou pro strany pracovněprávního vztahu závazné lékařské posudky. Nejvyšší soud se k tomu vyjádřil v judikátu sp. zn. 21 Cdo 1096/2021 ze dne 26. srpna 2021 a snad tak definitivně rozřešil tuto otázku, když potvrdil, že lékařské posudky jsou v pracovněprávním soudnictví plně přezkoumatelné.

 

Novela zákona o zaměstnanosti a zastřené agenturní zaměstnání

18.10.2021 - připravila Markéta Cibulková

S účinností od 2.8.2021 byl novelizován § 139 a § 140 zákona o zaměstnanosti, tj. zákon č. 435/2004 Sb. v platném znění. Novela reaguje na aktuální praxi a rozšiřuje subjekty, kterým nově hrozí až desetimilionová pokuta za zastřené zprostředkování zaměstnání (tzv. zastřené agenturní zaměstnání) respektive za jeho umožnění. Nová právní úprava se tak prakticky týká všech fyzických či právnických osob, které nějakým způsobem outsourcují svoje činnosti, využívají pracovníky, resp. dodavatelsko-odběratelské vztahy.

 

Zjištění nemoci z povolání a následné uzavření dohody o změně pracovního poměru – důsledky pro zaměstnance

20.09.2021 - připravila Ivana Zbořilová

Příspěvek se věnuje případu, který rozhodl Nejvyšší soud dne 28.4.2021 pod sp.zn. 21 Cdo 3396/2020. Nejvyšší soud se v daném případě vyslovil k výši průměrného výdělku, ze kterého je potřeba počítat odstupné při skončení pracovního poměru z důvodu nemoci z povolání, a to za situace, kdy zaměstnanec uzavřel dohodu o změně pracovní smlouvy co do druhu práce, a nebyl přitom převeden na jinou práci bez svého souhlasu.

 

Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas

08.09.2021 - připravila Tereza Erényi

Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019 ze dne 26.2.2021 blíže vyložil, za jakých podmínek je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas ve smyslu § 114 odst. 3 zákoníku práce. Hned na úvod je třeba poznamenat, že rozsudek je hůře srozumitelný a při bližším zamyšlení vyvolává řadu dalších otázek. Tento článek tedy doporučujeme číst v kombinaci s textem daného judikátu.

 

Chráněný účet a nové povinnosti pro zaměstnavatele

26.08.2021 - připravil Michal Vrajík

Dne 1. 7. 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), provedená zákonem č. 38/2021 Sb., kterým byly v OSŘ novelizovány ustanovení o právní úpravu chráněného účtu. Jelikož i v exekučním řízení se použijí přiměřeně ustanovení OSŘ, není-li stanoveno jinak, tato úprava bude aplikovaná i v exekučních řízeních. Institut chráněného účtu má významným způsobem ulehčit praktické fungování zaměstnanců, kteří mají exekuce, a jsou tak terminologií procesních předpisů označováni za „povinné“.

 

Ústavní soud (opět) zasahuje

18.6.2021 - připravila Tereza Landwehrmann

V České republice je již takovým koloritem, že Ústavní soud čas od času významně reviduje judikaturu pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu. A zpravidla jde o záslužný počin, neboť některá rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou výrazně za hranou prostoru pro dotváření práva. To se týká, mimo jiné, i judikatury ke konkurenčním doložkám: Nejvyšší soud svými rozhodnutími dlouhodobě přispívá k neživotnosti a praktické nepoužitelnosti tohoto institutu, díky Ústavnímu soudu má však konkurenční doložka naději na jistou resuscitaci. Posledním „elektrošokem“ je v tomto směru (a v tom nejpozitivnějším slova smyslu) nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12

následující »



 

 

 
TOPlist