31.08.2020 - 21 Cdo 3955/2018 (připravila Kateřina Demová)

Poměrně poklidné vody letošního léta rozvířil rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 ze dne 20. 7. 2020, ve kterém se Nejvyšší soud ČR negativně vyjádřil k systému odměňování zaměstnavatele s celostátní působností, který při určení výše odměny zohledňuje výši životních nákladů v místě výkonu práce.

03.08.2020 - připravila Tereza Erényi

Novela zákoníku práce s účinností od 30.7.2020 mění pravidla doručování důležitých pracovněprávních dokumentů. Změny jsou významné zejména pro doručování právních jednání vedoucích k ukončení pracovního poměru, pokud zaměstnanec není na pracovišti. V příspěvku shrnujeme tyto změny v grafickém přehledu.

27.07.2020 - 21 Cdo 1148/2019 (připravila Nataša Randlová)

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1148/2019 ze dne 28. 1. 2020 zabýval interpretací vágního pojmu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností dle ustanovení § 339a zákoníku práce, který dosud v české judikatuře nebyl řešen.

02.07.2020 - připravil Tomáš Jelínek

Dne 30.6.2020 byl ve sbírce zákonů publikován netrpělivě očekávaný zákon č. 300/2020 Sb., kterým byl rozšířen dosavadní program státních podpor Antivirus o nový režim C, který spočívá v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění některým zaměstnavatelům.

26.06.2020 - připravil Ondřej Chlada

Jedním z nejzásadnějších zásahů do práv a svobod, které souvisí se šířením pandemie koronaviru, je bezesporu omezení svobody pohybu a pobytu. Počínaje 15.6.2020 jsme se však – alespoň co se Evropské unie (Schengenského prostoru) týče – opět posunuli o něco blíž režimu, který u nás fungoval před vypuknutím pandemie.

19.06.2020 - 21 Cdo 3541/2019 (připravila Anna Diblíková)

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2019 potvrdilo, že je možné dát zaměstnanci současně výpověď pro porušení pracovních povinností a okamžité zrušení pracovního poměru, a to i při totožném vymezení tvrzeného porušení pracovních povinností. Rozhodnutí dále zdůrazňuje, že pokud zaměstnanec svým jednáním zneužije důvěru zaměstnavatele, není výše případné škody relevantní, a po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával.

16.06.2020 -  21 Cdo 3212/2019 (připravil Tomáš Procházka)

V době pandemie Covid-19 a diskusí o tom, zda přijde či nepřijde na podzim „druhá vlna“, je pro zaměstnavatele poučné sledovat názory Nejvyššího soudu v otázce povinností zaměstnance během dočasné pracovní neschopnosti, které předestřel v rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 3212/2019.

12.06.2020 - připravil Michal Vrajík

Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 3678/18 ze dne 10. 3. 2020 potvrdil, že výpověď daná zaměstnanci v ochranné době je sice neplatná pro porušení zákazu výpovědi, ale i této neplatnosti se zaměstnanec musí včas dovolat u soudu.

08.06.2020 - připravila Tereza Landwehrmann

Poslanecká sněmovna dne 29. května 2020 ve třetím čtení schválila další tzv. velkou novelu zákoníku práce. Ačkoli se nelze zcela ztotožnit s prezentací této novely ze strany MPSV v tom smyslu, že jde „o výraznou pomoc zaměstnavatelům i rodinám“, novela zákoníku práce bezpochyby přináší několik novinek, které pracovněprávní praxi přinesou určitou úlevu.

12. 05. 2020 - připravila Klára Valentová

V současné výjimečné době řada zaměstnavatelů řeší různé možnosti snížení fixních nákladů, neboť kompenzační programy schválené vládou nejsou pro zaměstnavatele samozřejmě zcela dostačující. Jednou z možných forem větších úspor je snížení mzdových nákladů, a to buď na základě změny celého systému odměňování nebo přistoupením k paušálnímu snižování mezd, případně jednotlivých mzdových složek.