03.03.2021 - připravila Ivana Zbořilová

Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Toto ustanovení bývá někdy zaměstnanci nesprávně interpretováno jako povinnost poskytnout zaměstnanci finanční podporu na stravování, popř. zajistit stravování formou tzv. „závodní jídelny“. To však není správný výklad, neboť povinnost je dána zaměstnavateli toliko co do „umožnění“ stravování, zaměstnavatel je tedy povinen např. umožnit zaměstnanci, aby se vzdálil z pracoviště v době pracovní přestávky a najedl se v blízkém stravovacím zařízení, event. vytvořit prostor či vyčlenit místnost, kde se zaměstnanci budou moci najíst stravou, kterou si přinesli s sebou do práce.

17.02.2021 - 21 Cdo 2453/2019 (připravila Jana Šetřilová)

Zaměstnavatelé jsou povinni při vyslání zaměstnance na pracovní cestu hradit zvýšené stravovací výdaje spojené s takovou pracovní cestou. Stravné při tuzemských pracovních cestách, stejně tak i zahraniční stravné je poskytováno jako paušální náhrada bez ohledu na skutečně vynaložené náklady zaměstnancem. Na rozdíl od stravného poskytovaného při tuzemských pracovních cestách jsou zaměstnavatelé v podnikatelské sféře oprávněni snížit základní sazbu zahraničního stravného. K tomu, za jakých podmínek tak mohou zaměstnavatelé učinit, se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 19.5.2020, sp. zn. 21 Cdo 2453/2019, kterému se blíže věnuje tento příspěvek.

10.02.2021 - připravila Anna Diblíková

Koncept neomezené dovolené jako zaměstnaneckého benefitu je stále relativně novým na českém trhu a poskytuje ho pouze několik zaměstnavatelů. Přestože zákoník práce dává zaměstnavatelům volnost ve výběru a poskytování benefitů, tento benefit má svoje specifika, která je fajn mít na paměti při jeho zavádění. Krátce je proto představíme v tomto článku.

28.01.2021 - připravil Tomáš Jelínek

Důsledkem a často také příčinou úpadku zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům je obvykle neschopnost plnit jejich mzdové nároky a případné nároky na odstupné. Zaměstnanec jakožto slabší strana má vůči zaměstnavateli v rámci řešení jeho úpadku v insolvenčním řízení zvláštní oprávnění.

21.01.2021 - 21 Cdo 1840/2020 (připravila Romana Náhlíková Kaletová)

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 991/2019 ze dne 28. 8. 2020 zdůraznil, že podstatně významnější, než eventuální výše škody způsobené v dané věci zaměstnavateli je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

17.12.2020 - 21 Cdo 991/2019 (připravil Michal Vrajík)

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 991/2019 ze dne 28. 8. 2020 zdůraznil, že podstatně významnější, než eventuální výše škody způsobené v dané věci zaměstnavateli je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

14.12.2020 - připravil Michal Hanuš

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je obsáhlé a špatně přehledné právní téma. Zaměstnavatelé musí sledovat úpravu BOZP obsaženou v několika stech předpisech, které upravují desítky oblastí, od prevence rizik, pracovně lékařské péče, osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění způsobilosti osob až třeba po klasickou požární ochranu nebo složité otázky odpovědnosti při vzniku škody.

04.12.2020 - připravila Tereza Landwehrmann

Ministerstvo zdravotnictví představilo dlouho očekávaný protiepidemický systém (PES) s pěti stupni v polovině listopadu a o několik týdnů později na tento systém reaguje i MPSV, a to z pracovněprávní perspektivy.

25.11.2020 - připravila Petra Sochorová

Dne 1. ledna 2020 vstupuje v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, která přinese do života obchodních korporací řadu velkých změn.

18.11.2020 - připravila Veronika Bočanová

Vláda na svém pondělním zasedání (16. 11. 2020) schválila mimo jiné novou výši minimální mzdy a minimálních úrovní zaručené mzdy. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by zvýšení minimální mzdy mělo přinést od státního rozpočtu o zhruba 330 mil. Kč za rok více na sociálním pojištění a o cca 140 mil. Kč by měly být vyšší příjmy ze zdravotního pojištění.