09.04.2021 - 21 Cdo 2724/2020 (připravila Kateřina Demová)

V recentním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2724/2020 ze dne 16. 12. 2020 se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, kdy začíná běžet promlčecí lhůta u nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem.

01.04.2021 - připravil Dominik Brůha

Podle vládní strategie očkování proti Covid-19 v České republice patří mezi přednostní skupiny očkovaných zdravotničtí pracovníci pracující ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízení sociálních služeb, zaměstnanci základních složek integrovaného záchranného systému (zaměstnanci zdravotnické záchranné služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky), dále příslušníci armády pomáhající v zařízeních pobytových služeb, epidemiologové pohybující se v terénu a zaměstnanci ministerstev vnitra a vězeňské služby pracující s covid pozitivními osobami.

25.03.2021 - připravila Nataša Randlová

Soudní dvůr řešil případ italského agenturního zaměstnance, který byl v období dvou let přidělován agenturou práce opakovaně k témuž uživateli, a to prostřednictvím osmi po sobě jdoucích smluv o přidělení a jejich sedmnácti prodloužení. Zaměstnanec se domáhal, aby bylo určeno, že mu k tomuto uživateli vznikl pracovní poměr na dobu neurčitou.

03.03.2021 - připravila Ivana Zbořilová

Zaměstnavatelé mohou počínaje letoškem u stravného pro zaměstnance použít tzv. stravenkový paušál. Jeho smyslem je poskytnout zaměstnanci finanční příspěvek na stravování, který mu bude vyplacen přímo ve formě peněžních prostředků. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody se můžete podívat v tomto článku.

17.02.2021 - 21 Cdo 2453/2019 (připravila Jana Šetřilová)

Zaměstnavatelé jsou povinni při vyslání zaměstnance na pracovní cestu hradit zvýšené stravovací výdaje spojené s takovou pracovní cestou. Stravné při tuzemských pracovních cestách, stejně tak i zahraniční stravné je poskytováno jako paušální náhrada bez ohledu na skutečně vynaložené náklady zaměstnancem. Na rozdíl od stravného poskytovaného při tuzemských pracovních cestách jsou zaměstnavatelé v podnikatelské sféře oprávněni snížit základní sazbu zahraničního stravného. K tomu, za jakých podmínek tak mohou zaměstnavatelé učinit, se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 19.5.2020, sp. zn. 21 Cdo 2453/2019, kterému se blíže věnuje tento příspěvek.

10.02.2021 - připravila Anna Diblíková

Koncept neomezené dovolené jako zaměstnaneckého benefitu je stále relativně novým na českém trhu a poskytuje ho pouze několik zaměstnavatelů. Přestože zákoník práce dává zaměstnavatelům volnost ve výběru a poskytování benefitů, tento benefit má svoje specifika, která je fajn mít na paměti při jeho zavádění. Krátce je proto představíme v tomto článku.

28.01.2021 - připravil Tomáš Jelínek

Důsledkem a často také příčinou úpadku zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům je obvykle neschopnost plnit jejich mzdové nároky a případné nároky na odstupné. Zaměstnanec jakožto slabší strana má vůči zaměstnavateli v rámci řešení jeho úpadku v insolvenčním řízení zvláštní oprávnění.

21.01.2021 - 21 Cdo 1840/2020 (připravila Romana Náhlíková Kaletová)

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 991/2019 ze dne 28. 8. 2020 zdůraznil, že podstatně významnější, než eventuální výše škody způsobené v dané věci zaměstnavateli je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

17.12.2020 - 21 Cdo 991/2019 (připravil Michal Vrajík)

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 991/2019 ze dne 28. 8. 2020 zdůraznil, že podstatně významnější, než eventuální výše škody způsobené v dané věci zaměstnavateli je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

14.12.2020 - připravil Michal Hanuš

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je obsáhlé a špatně přehledné právní téma. Zaměstnavatelé musí sledovat úpravu BOZP obsaženou v několika stech předpisech, které upravují desítky oblastí, od prevence rizik, pracovně lékařské péče, osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění způsobilosti osob až třeba po klasickou požární ochranu nebo složité otázky odpovědnosti při vzniku škody.