Jdi na obsah Jdi na menu
 

Nejvyšší soud dovodil, že jednostranné započtení pohledávky na náhradu škody proti mzdě zaměstnance není přípustné

Připravil Matěj Daněk

Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši  cca 7 tis. Kč, kterou neuhradil, zaměstnavatel ji tedy započetl na mzdu zaměstnance (s dodržením nezabavitelné částky mzdy). Zaměstnanec následně okamžitě zrušil pracovní poměr z důvodu nevyplacení části mzdy.

Zaměstnavatel podal žalobu na neplatnost okamžitého zrušení zaměstnance, jeho žalobě ale nebylo vyhověno. Soud prvního stupně a odvolací soud měli za to, že se jednalo o pohledávku nejistou a neurčitou, která není dle § 1987 OZ způsobilá k započtení, odvolací soud navíc dovodil, že započtení bylo rozporné s dobrými mravy. Vycházeli z toho, že zaměstnanec se způsobenou škodou nesouhlasil a zaměstnavatel ji nedokázal v řízení doložit.

Nejvyšší soud zhodnotil rozsudky jako věcně správné, uvedl ale, že dle něj není v žádné situaci přípustné, aby zaměstnavatel započetl svou pohledávku na náhradu škody vůči mzdě zaměstnance. Odůvodnil to (dle našeho názoru ovšem nepřiléhavě) zejména zákazem jednostranné srážky ze mzdy na náhradu škody dle § 147 zákoníku práce. Provést srážku ze mzdy či započtení proti mzdě na náhradu škody tak lze jen na základě dohody se zaměstnancem.

 
 

 

 
TOPlist