Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Tomáš Jelínek

Datum publikace: 02.06.2023

S účinností od 1. 7. 2023 dochází novelizaci zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tato novela zavádí několik důležitých změn.

Předně byly z působnosti zákona vyjmuty ty osoby, které byly členem statutárního orgánu zaměstnavatele, nebo měly rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele a zároveň měly u zaměstnavatele nejméně 25 % majetkovou účast. Naopak odpadlo ustanovení, kterým se z působnosti tohoto zákona vylučovali zaměstnanci, kterým bylo zaměstnání zprostředkováno agenturou práce a zároveň byli odškodněni z pojištění, které tato agentura práce měla sjednáno. Nově tedy mohou u Úřadu práce o dlužnou mzdu v případě platební neschopnosti zaměstnavatele žádat také agenturní zaměstnanci, kteří tuto výhodu doposud neměli.

Zaměstnancem se nyní podle zákona rozumí osoba, která buď byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo sjednala se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce, kterou jí vznikla účast na nemocenském pojištění a zároveň jí vznikl mzdový nárok, který jí zaměstnavatel nezaplatil. 

Mzdovými nároky se rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Splatný nárok zaměstnance je mzdový nárok, který mu zaměstnavatel nezaplatil v termínu výplaty podle zákoníku práce. Tento nárok musel zaměstnanci vzniknout za kalendářní měsíc:

  •  ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo
  •   ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo
  •  od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném státě EU,

jakož i 3 měsíce před i po tomto měsíci.

Své nároky vůči zaměstnavateli může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů od jedné z výše uvedených skutečností, tj.:

  • vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení
  • oznámení o zahájení insolvenčního řízení
  • zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě EU.

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, zveřejní Úřad práce České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.

Krajská pobočka Úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně krajské pobočce Úřadu práce prokázat, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, a poskytnout údaje nutné pro výpočet jejich výše.