Dne 28.3.2024 vláda předložila do Poslanecké sněmovny další novelu zákoníku práce, jejíž účinnost je (poměrně ambiciózně) navržena k 1.7.2024. Novela projednávaná pod sněmovním tiskem č. 663 směřuje k transpozici směrnice EU 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, která by do českého právního řádu měla být implementována do listopadu 2024. Níže shrnujeme hlavní body navrhované právní úpravy.
Minimální a zaručená mzda
Novela přináší nový model výpočtu minimální mzdy, který bude založen na součinu predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou. Z praktického pohledu je důležité, že MPSV bude každoročně povinno vyhlásit sdělením ve Sbírce zákonů aktuální výši minimální mzdy pro následující kalendářní rok, a to do 30. září. Nejpozději k tomuto datu tak budou mít zaměstnavatelé relevantní informaci o výši minimální mzdy, kterou budou moci pro další období zohlednit. Tento postup by tak měl odstranit současný stav, kdy se často téměř až do konce roku neví, jak vysoká bude od ledna minimálním zda.
Zároveň návrh předpokládá významné změny u zaručené mzdy (v soukromém sektoru) i zaručeného platu (ve veřejném sektoru). Mělo by dojít k úplnému zrušení zaručené mzdy a u zaručeného platu budou stanoveny pouze čtyři skupiny prací (namísto současných 12 skupin). Nejnižší úrovně zaručeného platu pro následující rok budou vyhlašovány MPSV rovněž vždy do 30. září.
Nová pravidla pro uzavírání kolektivních smluv
Novela by měla umožnit zaměstnavatelům uzavření kolektivní smlouvy s nejpočetnější odborovou organizací v případě, že u zaměstnavatele působí více odborových organizací, které se nedohodnou na společném postupu.
I po novele bude nadále platit, že v případě plurality odborových organizací zaměstnavatel musí o uzavření kolektivní smlouvy jednat se všemi odborovými organizacemi, přičemž odbory mají vystupovat ve vzájemné shodě. Pokud však odborové organizace nedosáhnou dohody o společném postupu během 30 dní, zaměstnavatel bude nově oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů (zaměstnanců v pracovním poměru), případně s více odborovými organizacemi, pokud dohromady mají největší počet členů. Tento úmysl však bude muset zaměstnavatel nejprve oznámit všem zaměstnancům, přičemž zaměstnanci budou oprávněni ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřit svůj nesouhlas. Pokud tak učiní nadpoloviční většina zaměstnanců v pracovním poměru, nebude možné kolektivní smlouvu takto uzavřít. Zaměstnancům je současně dána možnost ve svém písemném oznámení určit jinou odborovou organizaci (či více organizací), se kterou pak bude zaměstnavatel oprávněn kolektivní smlouvu uzavřít.
Novela tedy směřuje k vyřešení mnohdy patových situací, kdy menší odborové organizace cíleně blokují kolektivní vyjednávání. Je však třeba dodat, že obdobná možnost uzavření kolektivní smlouvy s největší odborovou organizací již součástí právní úpravy v minulosti byla, přičemž v roce 2008 ji prohlásil Ústavní soud za protiústavní. Je tedy otázkou, zda nově navrhovaná právní úprava v případném testu ústavnosti obstojí.
Závaznost kolektivních smluv vyššího stupně
Novela dále přináší změny ve vztahu ke kolektivním smlouvám vyššího stupně rozšířených sdělením MPSV na další zaměstnavatele v daném odvětví. Novela zužuje okruh výjimek, kdy se rozšířená kolektivní smlouva na zaměstnavatele neuplatní. Mimo jiné by měly být takto rozšířené kolektivní smlouvy nově závazné i pro zaměstnavatele již s deseti a více zaměstnanci, oproti současné hranici dvaceti zaměstnanců. V této souvislosti je třeba upozornit, že kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost je rozšířena pro celé odvětví, jsou závazné i pro zaměstnavatele, u kterých nepůsobí odborová organizace.
Zrušení rozvrhu dovolené
Podle nové právní úpravy již zaměstnavatelé nebudou povinni vyhotovovat písemný rozvrh čerpání dovolené, který je nyní navíc podmíněn předchozím souhlasem odborové organizace. Důvodem změny jsou názory, dle kterých jde již o zbytečnou administrativní povinnost, která se ani v praxi příliš neplní.
JUDr. Tereza Erényi, LL.M.
Advokátní kancelář PRK Partners