Povinné příspěvky na stáří u rizikových profesí: Co přináší legislativní návrh a co pravděpodobně br

Jakub Oliva

Datum publikace: 07.05.2025

Zaměstnáváte pracovníky ve ztížených podmínkách? Chystaný zákon může už od roku 2026 znamenat dokonce povinnost platit jim příspěvky na spoření na stáří. Co přesně návrh zákona přináší a jak se na něj připravit?

Koho se návrh týká?

Zamýšlená právní úprava by se vztahovala na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby vykonávající práci zařazenou do třetí kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (pouze některé rizikové faktory). Typicky půjde o činnosti spojené s:

    nadměrnými vibracemi,

    prací v extrémních teplotách,

    vysokou fyzickou zátěží.

Zaměstnanec by měl nárok na příspěvek, pokud by v daném měsíci odpracoval alespoň tři směny v rizikovém prostředí. Při vyšším počtu rizikových směn se příspěvek podle prvního znění návrhu zákona zvyšuje, což může být ještě předmětem další diskuze a pozměňovacích návrhů.

Kam by příspěvky směřovaly?

Navržené znění zákona předpokládá odvádění příspěvků na regulované penzijní produkty umožňující čerpání tzv. předdůchodu, konkrétně:

    doplňkové penzijní spoření,

    penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Cílem je umožnit zaměstnancům dřívější odchod z pracovního procesu s odpovídajícím finančním zabezpečením. Pro zaměstnavatele by současně šlo o přehledné řešení s podporou státu.

Jaká má být výše příspěvku?

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučil upravit původní návrh a sjednotit výši příspěvku. Podle aktuálně navrženého znění by měl zaměstnavatel odvádět:

    4 % z vyměřovacího základu zaměstnance za každý měsíc, pokud tento zaměstnanec odpracoval alespoň 3 rizikové směny.

Příspěvek by byl splatný do konce následujícího měsíce.

Účinnost zákona – odložení na leden 2026?

Původní návrh zákona počítal s účinností již od 1. července 2025. Nově však poslanci předkládají pozměňovací návrh na odložení účinnosti na 1. ledna 2026, nebo později. Důvody jsou praktické:

    krátká legisvakanční lhůta by neumožnila zaměstnavatelům včas upravit mzdové a personální systémy;

    zkušenosti z předchozích legislativ ukazují, že úprava softwarů, sběr a testování dat může trvat měsíce;

    začátek účinnosti od nového kalendářního roku je logický i z účetního hlediska.

Podle důvodové zprávy bude návrh zákona vyžadovat specifické nastavení procesů pro desítky tisíc zaměstnanců, a tedy i významnou úpravu firemních systémů.

Kontrola a sankce

Návrh zákona počítá s možností uložení pokut:

    až 2 miliony Kč za faktické nezaplacení příspěvku,

    až 200 000 Kč za nesplnění informační povinnosti vůči zaměstnancům.

Závěr

Ačkoliv zákon zatím není schválen, doporučuji se začít připravovat na jeho možné brzké přijetí. V tomto kontextu bude nutné zejména revidovat současné penzijní benefity zaměstnavatelů a případně také uzpůsobit textaci kolektivních smluv. Zapomínat pak nesmíme ani na přípravu HR systémů.