Jdi na obsah Jdi na menu
 

Aktuality z praxe

Příspěvky

Náhrada škody při nevydání potvrzení o zaměstnání

21 Cdo 907/2012 (připravil Jan Procházka) 

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost uloženou mu ustanovením § 60 odst. 2 zák. práce vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání, je odůvodněn závěr, že porušili právní povinnost v rámci plnění úkolů zaměstnavatele ti zaměstnanci, kteří ve smyslu ustanovení § 9 a 10 zák. práce jednali jeho jménem. Vznikne-li zaměstnanci následkem porušení této právní povinnosti škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit. Škoda může zaměstnanci v tomto případě vzniknout rovněž tím, že nebyl přijat do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele a že proto nedosáhl výdělku, který by mu jinak - nebýt porušení povinnosti uložené zaměstnavateli ustanovením § 60 odst. 2 zák. práce - náležel.

 

Dohoda o rozvázání pracovního poměru s dřívější účinností

21 Cdo 2039/2012 (připravil Jan Procházka) 

Je vyloučeno, aby dohodou byl ukončen pracovní poměr s účinností dřívější, než vůbec k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru došlo. Sjednají-li přesto účastníci rozvázání pracovního poměru dnem, který předchází uzavření dohody, nemohou právní účinky takového ujednání zpětně nastat. Pracovní poměr v takovém případě zaniká dnem uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru.

 

Porušení povinnosti jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (§ 301 písm. d zák. práce)

21 Cdo 1405/2012 (připravil Jan Procházka) 

Hrubým porušením právní povinnosti je i případ, kdy zaměstnanec autobazaru koupí od zákazníka automobil vlastním jménem, neboť tak zneužívá kontaktů, které získal jako zaměstnanec žalované a v rozporu s jejími oprávněnými zájmy uzavře obchod ve svůj prospěch, nikoli ve prospěch zaměstnavatele, a že si tak zajistí prospěch, kterého by jinak nedosáhl.

 

Započtení pohledávek

21 Cdo 3330/2011 (připravil Jan Procházka) 

V pracovněprávních vztazích může závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele zaniknout - na rozdíl od právní úpravy účinné do 31.12.2006 - rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. Závazky (dluhy) zanikají okamžikem, v němž se vzájemné pohledávky zaměstnavatele a zaměstnance setkaly (střetly), nebylo-li ujednáno něco jiného. K započtení dojde, jen jestliže alespoň některý z věřitelů (dlužníků) vzájemných pohledávek učiní projev k započtení. Kompenzační projev může zaměstnanec nebo zaměstnavatel učinit námitkou nebo dohodou, obojí se může stát písemně nebo ústně, popřípadě i konkludentně, neboť jejich forma není předepsána; kompenzační námitka je účinná jen tehdy, došla-li druhému ze subjektů vzájemných pohledávek. V rozsahu, v jakém se kryjí, vzájemné pohledávky zanikají dnem, který byl sjednán v dohodě o započtení. Nebyl-li okamžik zániku pohledávek dohodnut a při započtení učiněném námitkou závazky (dluhy) zanikají okamžikem, kdy se vzájemné pohledávky setkaly (střetly); k setkání (střetu) pohledávek dochází dnem, v němž se poslední z nich stala splatnou (dospělou). Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Uvedené platí i tehdy, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody o pracovní činnosti a na další příjmy z pracovněprávního vztahu uvedené v ustanovení § 299 odst.1 občanského soudního řádu tedy není jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce (§ 278 občanského soudního řádu) a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti nebo příjmů uvedených v ustanovení § 299 odst. 1 občanského soudního řádu (§ 279 odst.1 občanského soudního řádu.

 

Odpadnutí části pracovní náplně při organizačních změnách

21 Cdo 262/2012 (připravil Jan Procházka) 

Jestliže při organizačních změnách u zaměstnavatele odpadne část pracovní náplně zaměstnance, který takto přestal být ve svém pracovním úvazku vytížen, a jestliže nedojde k dohodě o změně obsahu pracovního poměru (§ 40 odst. 1 zák. práce) a ani k dohodě o rozvázání pracovního poměru, může zaměstnavatel rozvázat tento pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. Na těchto obecně přijímaných právních názorech dovolací soud i nadále setrvává a neshledává žádné důvody k jejich změně.

 

Důvody poskytování odstupného

21 Cdo 613/2011 (připravil Jan Procházka) 

Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že poskytování odstupného při rozvázání pracovního § 2 odst. 2 zák. práce) odchylně od zákona, bude-li tím založeno poměru zaměstnavatelem může být - na rozdíl o právní úpravy poskytování odstupného účinné do 31.12.2006 - upraveno (způsobem uvedeným v ustanovení právo zaměstnance na odstupné v dalších případech (z jiných důvodů), než které jsou zákonem stanoveny (vypočteny v ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce).

 

Vliv místa nehody na rozhodné právo a určení výše náhrady nákladů na výživu pozůstalého manžela

21 Cdo 2573/2011 (připravil Jan Procházka) 

Samotná okolnost místa nehody je ve vztahu k celkovému obsahu pracovního vztahu účastníků nepodstatná; tato náhodná skutečnost (z hlediska místa, kde se stala) ve vztahu k právnímu řádu uzavření pracovní smlouvy a ke sjednanému místu výkonu práce (lex loci actus) nemůže být důvodem ke štěpení smluvního statutu, tj. k situaci, kdy by se jeden a tentýž pracovněprávní vztah řídil současně různými právními řády. (…) Hlediska zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně obou manželů mohou, ale nemusí být vždy naplněna tak, že by součet příjmů zemřelého zaměstnance a pozůstalého manžela měl být rozdělen na polovinu, jak se v dovolání požaduje. Tento postup, jestliže by byl aplikován bez přihlédnutí k okolnostem konkrétního případu, by byl nesprávný, kdyby vycházel jen z mechanického rozdělování výdělku zemřelého, resp. součtu výdělků, na určité díly.

 

Pracovní úraz – sportovní dny zaměstnavatele

21 Cdo 2259/2011 (připravil Jan Procházka) 

I když sportovní činnost, při níž žalobce dne 16.9.2006 utrpěl úraz, zřejmě nebyla výkonem jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy (ani s nimi nijak nesouvisela), přesto – jak správně uvažoval rovněž odvolací soud - není vyloučeno, aby tato činnost, která „nevybočila“ z rámce oficiálního programu „Sportovních dnů AGROFERT“, byla posouzena jako plnění pracovních úkolů za předpokladu, že ji žalobce konal na příkaz (pokyn) zaměstnavatele - žalované (její právní předchůdkyně), resp. vedoucího zaměstnance zaměstnavatele, který vůči němu (jinak) měl oprávnění stanovit a ukládat mu pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomuto účelu závazné pokyny (srov. § 9 odst. 3 zák. práce), a z objektivního hlediska by se tak jednalo o činnost konanou ve prospěch zaměstnavatele.

 

Marné uplynutí dodatečné lhůty 15 dnů po splatnosti mzdy jako důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru

21 Cdo 4010/2011 (připravil Jan Procházka) 

Spočívá-li důvod k okamžitému zrušení podle ustanovení § 56 písm. b) zák. práce v marném uplynutí dodatečné lhůty 15 dnů po splatnosti mzdy (platu) nebo náhrady mzdy (platu) anebo jakékoliv jejich části, nemůže mít pozdější plnění (tj. plnění poskytnuté po uplynutí dodatečné patnáctidenní lhůty) zaměstnavatele žádný vliv na závěr, že zaměstnanci již vznikl (a to dříve, než zaměstnavatel plnil) důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru a že se jej rozhodl ve lhůtě uvedené v ustanovení § 59 zák. práce uplatnit.

 

Dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená pod nátlakem

21 Cdo 4929/2010 (připravil Jan Procházka) 

Je nutné objasnění toho, zda se v chování žalobce při jednání o rozvázání pracovního poměru projevily skutečnosti, které jsou (po stránce fyzické a psychické) pro panickou úzkost příznačné; vnitřní psychický stav (a tedy ani psychická porucha) totiž nemůže být - jak je to dáno jeho vlastnostmi - sám o sobě předmětem dokazování a dokazovány mohou být jen skutečnosti (okolnosti vnějšího světa), jejichž prostřednictvím se vnitřní psychický stav navenek projevuje.

 


 

 

 
TOPlist