Jdi na obsah Jdi na menu
 

Aktuality z praxe

Příspěvky

Důvody poskytování odstupného

21 Cdo 613/2011 (připravil Jan Procházka) 

Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že poskytování odstupného při rozvázání pracovního § 2 odst. 2 zák. práce) odchylně od zákona, bude-li tím založeno poměru zaměstnavatelem může být - na rozdíl o právní úpravy poskytování odstupného účinné do 31.12.2006 - upraveno (způsobem uvedeným v ustanovení právo zaměstnance na odstupné v dalších případech (z jiných důvodů), než které jsou zákonem stanoveny (vypočteny v ustanovení § 67 odst. 1 zák. práce).

 

Vliv místa nehody na rozhodné právo a určení výše náhrady nákladů na výživu pozůstalého manžela

21 Cdo 2573/2011 (připravil Jan Procházka) 

Samotná okolnost místa nehody je ve vztahu k celkovému obsahu pracovního vztahu účastníků nepodstatná; tato náhodná skutečnost (z hlediska místa, kde se stala) ve vztahu k právnímu řádu uzavření pracovní smlouvy a ke sjednanému místu výkonu práce (lex loci actus) nemůže být důvodem ke štěpení smluvního statutu, tj. k situaci, kdy by se jeden a tentýž pracovněprávní vztah řídil současně různými právními řády. (…) Hlediska zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně obou manželů mohou, ale nemusí být vždy naplněna tak, že by součet příjmů zemřelého zaměstnance a pozůstalého manžela měl být rozdělen na polovinu, jak se v dovolání požaduje. Tento postup, jestliže by byl aplikován bez přihlédnutí k okolnostem konkrétního případu, by byl nesprávný, kdyby vycházel jen z mechanického rozdělování výdělku zemřelého, resp. součtu výdělků, na určité díly.

 

Pracovní úraz – sportovní dny zaměstnavatele

21 Cdo 2259/2011 (připravil Jan Procházka) 

I když sportovní činnost, při níž žalobce dne 16.9.2006 utrpěl úraz, zřejmě nebyla výkonem jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy (ani s nimi nijak nesouvisela), přesto – jak správně uvažoval rovněž odvolací soud - není vyloučeno, aby tato činnost, která „nevybočila“ z rámce oficiálního programu „Sportovních dnů AGROFERT“, byla posouzena jako plnění pracovních úkolů za předpokladu, že ji žalobce konal na příkaz (pokyn) zaměstnavatele - žalované (její právní předchůdkyně), resp. vedoucího zaměstnance zaměstnavatele, který vůči němu (jinak) měl oprávnění stanovit a ukládat mu pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomuto účelu závazné pokyny (srov. § 9 odst. 3 zák. práce), a z objektivního hlediska by se tak jednalo o činnost konanou ve prospěch zaměstnavatele.

 

Marné uplynutí dodatečné lhůty 15 dnů po splatnosti mzdy jako důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru

21 Cdo 4010/2011 (připravil Jan Procházka) 

Spočívá-li důvod k okamžitému zrušení podle ustanovení § 56 písm. b) zák. práce v marném uplynutí dodatečné lhůty 15 dnů po splatnosti mzdy (platu) nebo náhrady mzdy (platu) anebo jakékoliv jejich části, nemůže mít pozdější plnění (tj. plnění poskytnuté po uplynutí dodatečné patnáctidenní lhůty) zaměstnavatele žádný vliv na závěr, že zaměstnanci již vznikl (a to dříve, než zaměstnavatel plnil) důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru a že se jej rozhodl ve lhůtě uvedené v ustanovení § 59 zák. práce uplatnit.

 

Dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená pod nátlakem

21 Cdo 4929/2010 (připravil Jan Procházka) 

Je nutné objasnění toho, zda se v chování žalobce při jednání o rozvázání pracovního poměru projevily skutečnosti, které jsou (po stránce fyzické a psychické) pro panickou úzkost příznačné; vnitřní psychický stav (a tedy ani psychická porucha) totiž nemůže být - jak je to dáno jeho vlastnostmi - sám o sobě předmětem dokazování a dokazovány mohou být jen skutečnosti (okolnosti vnějšího světa), jejichž prostřednictvím se vnitřní psychický stav navenek projevuje.

 

Falšovaná docházka jakožto útok na majetek zaměstnavatele a okamžité zrušení pracovního poměru

21 Cdo 2596/2011 (připravil Jan Procházka) 

Žalobce se svým jednáním [předstíráním výkonu práce pro žalovaného (zaměstnavatele)] pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou nevykonal) a tím vlastně (úmyslně) usiloval o nekorektní (nezákonné) snížení majetku zaměstnavatele. Jinak řečeno, dopustil se útoku na majetek svého zaměstnavatele.

 

Neplatná konkurenční doložka - odpovědnost zaměstnavatele za škodu

21 Cdo 4339/2011 (připravil Jan Procházka) 

V emailové komunikaci žalovaný žalobci deklaroval, že po skončení pracovního poměru již není vázán konkurenční doložkou a že je oprávněn nastoupit k jakémukoli jinému (tedy i konkurenčnímu) zaměstnavateli. Jestliže tak žalobce – lhostejno z jakého důvodu - přesto neučinil a po skončení pracovního poměru u žalovaného v době od 1.11.2008 do 31.10.2009 nenastoupil k jinému (konkurenčnímu) zaměstnavateli, pak škoda, která mu v důsledku toho vznikla, není v příčinné souvislosti s neplatnou dohodou o konkurenční doložce ze dne 21.12.2005.

 

Nabídková povinnost po odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa

21 Cdo 3980/2011 (připravila Nataša Randlová) 

V případě, že zaměstnavatel nemá odpovídající pracovní pozici, nemůže splnit nabídkovou povinnost a zákon tu vytváří fikci nadbytečnosti zaměstnance. Tato situace se zásadně posuzuje podle stavu, jaký tu byl ke dni doručení výpovědi zaměstnanci. Pokud by zaměstnavatel přistoupil k výpovědi z důvodu nadbytečnosti a v bezprostřední časové blízkosti poté by vytvořil novou pracovní pozici, bylo by možno uvažovat o rozporu s § 73 odst. 6 zák. práce, neboť by mohlo jít o jednání v rozporu s ustálenými dobrými mravy a o přímý úmysl způsobit újmu.

 

Náhrada škody při skončení pracovního poměru dohodou v důsledku šikany zaměstnance

21 Cdo 2204/2011 (připravila Nataša Randlová) 

Pokud se zaměstnanec domáhá náhrady škody vzniklé na výdělku v důsledku skončení pracovního poměru dohodou, k posouzení vzniku nároku není významná samotná izolovaně chápaná skutečnost, že pracovní poměr skončil dohodou podle § 43 zák. práce, ale též důvod, z jakého k tomuto skončení pracovního poměru došlo (předchozí šikana zaměstnance).

 

Nabídková povinnost při výpovědi z organizačních důvodů

21 Cdo 1520/2011 (připravila Nataša Randlová) 

Pokud má zaměstnavatel v době přijetí organizační změny volná jiná pracovní místa, a to i taková, která by mohl nadbytečný zaměstnanec vykonávat vzhledem k druhu a místu výkonu práce, povinnost nabídnout zaměstnanci před podáním výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zák. práce jinou pro něho vhodnou práci, kterou má k dispozici, není předpokladem pro podání výpovědi z pracovního poměru.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8

následující »



 

 

 
TOPlist