Jdi na obsah Jdi na menu
 

Aktuality z praxe

Příspěvky

Povinnost zaměstnance k nástupu do práce na výzvu zaměstnavatele za trvání sporu o neplatnosti výpovědi

3. 3. 2020 - připravila Ladislava Jánská

Pokud zaměstnavatel vyzve zaměstnance k opětovnému nástupu do práce v průběhu sporu o neplatnost skončení pracovního poměru a zaměstnanec tak neučiní, je možné s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývající z právních předpisů. (rozsudek Nejvyššího soudu Cdo 862/2018 ze dne 16. 1. 2019).

 

Místo výkonu práce jako náležitost pracovního zařazení po odvolání zaměstnance?

24. 2. 2020 - připravila Kateřina Demová

Ústavní soud ČR se v nedávném rozhodnutí zabýval případem odvolaného vedoucího zaměstnance, který napadl platnost výpovědi z pracovního poměru danou mu pro fikci nadbytečnosti. Důvodem byla mimo jiné skutečnost, že zaměstnavatel v návrhu nového pracovního zařazení po odvolání zaměstnance z vedoucího místa neuvedl místo výkonu práce.

 

Koncepční novela zákoníku práce schválena vládou

3. 2. 2020 - připravil Dominik Brůha

Předpokládaná účinnost novely od 1. 7. 2020 (koncepční změny v oblasti dovolené od 1. 1. 2021). Dne 24. 10. 2019 byl podána do vlády návrh koncepční novely zákoníku práce. V novele se navrhují řešit zejména trvale problematické pasáže v zákoníku práce.

 

Valorizace tzv. tabulkových platů

29. 1. 2020 - připravil Dominik Brůha

Nařízením vlády č. 300/2019 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2020 změněno nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců. Došlo ke zvýšení platů zaměstnanců veřejného a státního sektoru. Měsíční platové tarify se zvyšují plošně všem zaměstnancům o 1.500 Kč.

 

Zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy

27. 1. 2020 - připravil Dominik Brůha

Dne 27. 11. 2019 se vládní koalice shodla na zvýšení minimální mzdy z 13.350 Kč / měsíc na 14.600 Kč / měsíc. Zvýšení minimální mzdy odpovídá i zvýšení minimálních úrovní tzv. zaručené mzdy, které bylo provedeno novelou č. 347/2019 Sb., jíž se mění nařízení vlády o č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

 

Nemorální výpověď z pracovního poměru aneb Nevykládají soudy „dobré mravy“ příliš extenzivně?

22. 1. 2020 - připravila Nataša Randlová

Ústavní soud ČR se ve svém usnesení III.ÚS 968/17 ze dne 17. 7. 2019 vyjádřil k problematice skončení pracovního poměru zaměstnance z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce. Poněkud překvapivě se v této věci ztotožnil se soudy nižších instancí a jejich extenzivním výkladem „dobrých mravů“ a zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

 

Zákaz diskriminace veganů

20. 1. 2020 - připravil Tomáš Procházka

Anglický pracovněprávní tribunál rozhodl, že anglické právo zakazuje diskriminaci veganů. Toto rozhodnutí ale může mít dopad i na Českou republiku.

 

Je výpověd z důvodu nevrácení služebního automobilu ve sjednané lhůtě oprávněná?

15. 1. 2020 - 21 Cdo 1631/2018 (připravil Tomáš Jelínek) 

Zaměstnavatel doručil zaměstnanci výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností, které spatřoval v tom, že zaměstnanec neodevzdal v dohodnuté době služební automobil, k čemuž se zaměstnanec sám zavázal v dohodě, kterou předtím se zaměstnavatelem uzavřeli a na základě které došlo i k rozvázání pracovního poměru z důvodu rušení pracovního místa. Automobil zaměstnanec odevzdal až po následné výzvě. Nejvyšší soud dovodil, že se zaměstnanec svým jednáním, které spočívalo v neoprávněném zadržení majetku zaměstnavatele nemalé hodnoty, dopustil přímého útoku na majetek zaměstnavatele a zneužil tak přitom svého postavení jako zaměstnance. Tedy výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností byla dána oprávněně.

 

Sdílené pracovní místo – novinka v českém pracovním právu

8. 1. 2020 - připravila Tereza Landwehrmann

Na počátku legislativního procesu je novela zákoníku práce, která obsahuje mj. i úpravu (v českém pracovním právu) zcela nového institutu – sdíleného pracovního místa. Podobný institut funguje v současné době již třeba na Slovensku a jedná se o jednu z forem flexibilního zaměstnávání pro zaměstnance pracujících na částečný úvazek. Tereza Landwehrmann se věnuje tomuto bodu novely zákoníku práce, která je v současnosti projednávána na vládě.

 

Je možné podmínit vyplacení zálohy na mzdu za práci přesčas v režimu konta pracovní doby neexistencí exekuce?

2. 1. 2020 - Připravila Anna Diblíková 

Zákon ukládá zaměstnavateli poskytovat zaměstnancům v režimu konta pracovní doby za odvedenou práci během vyrovnávacího období pouze tzv. stálou mzdu. Ostatní závazky, např. za odvedenou práci přesčas, zaměstnavatel kompenzuje až po uzavření daného vyrovnávacího období. Poskytnutí zálohy na mzdu, zde konkrétně za práci přesčas v režimu konta pracovní doby, tak představuje ze strany zaměstnavatele dobrovolné plnění. Přestože má zaměstnavatel relativně volnou ruku v nastavení pravidel, základní pravidlo, kterému zaměstnavatel nicméně podléhá vždy, je zásada rovného zacházení se zaměstnanci.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8

následující »



 

 

 
TOPlist